Sedm vraků v Suezském zálivu

KURZ ADVANCED NITROX A DEKOMPRESNÍ PROCEDURY S PŘÍCHUTÍ DOBRODRUŽSTVÍ ANEB SEDM VRAKŮ V SUEZSKÉM ZÁLIVU

Mottem naší první plavby na nové lodi Lighthouse Miracle 1 byla návštěva co největšího počtu vraků v oblasti Suezského zálivu v severní části Rudého moře, v oblasti mezi Afrikou a Sinajským poloostrovem, který již patří k Asii. Dopředu nebylo nic jisté, protože návštěva některých vraků v této oblasti je možná pouze za příznivých povětrnostních podmínek. Zejména na hřbitově lodí v okolí útesu Shab Abu Nuhás mohou velké vlny potápění dost zkomplikovat. Po úvodních ponorech, při kterých se účastníci kurzu seznamovali s novou konfigurací výstroje a způsobem jejího používání, jsme se mohli začít nejdříve přibližovat k vrakům a v závěru kurzu jsme si již mohli dovolit i jednodušší průniky do jejich nitra.

První místo, na kterém jsme se potápěli, byl právě útes Shab Abu Nuhás, který lodě snad přímo přitahuje. Vraků je zde celá řada. Nejčastěji se zde potápí na Carnaticu, Ghiannis D., Seastar a Chrisoula K. Mimo Chrisoula K. jsme navštívili všechny. Pokud nejsou příliš velké vlny, které vytváří silné proudy, je zde potápění relativně jednoduché. Také blízkost útesu je nepříjemná.

Carnatic byla kombinovaná paroplachetní loď, která sloužila k dopravě nákladu i cestujících. Byla postavena v roce 1862 a potopila se 14.9.1869 u útesu Shab Abu Nuhás v důsledku kolize s útesem. Vrak leží v bezprostřední blízkosti útesu v hloubce 20 až 27 metrů. Velkou část nákladu i zlaté mince z lodního trezoru se podařilo zachránit krátce po ztroskotání lodi záchranné expedici, kterou na místo katastrofy vyslala Loydova pojišťovna.

Ghiannis D. byla nákladní loď, postavená v roce 1969 v Japonsku. V době ztroskotání na útesu Shab Abu Nuhás 19.4.1983 plula pod řeckou vlajkou. Loď leží opět v blízkosti útesu v hloubce 10–27 metrů. Uvnitř vraku je možné vidět zachovalý motor a části vybavení dílny.

Seastar – Libanonská nákladní loď postavená v roce 1973, ztroskotala u Shab Abu Nuhás v roce 1976 v důsledku kolize s útesem. Vrak opět leží v bezprostřední blízkosti útesu v hloubce 8 až 31 metrů. Potápěči mají možnost proplouvat velké nákladové prostory. Podstatnou část nákladu lodi tvořila čočka.

Blíže k Sinajskému poloostrovu se nachází dva vraky. Dunraven a zřejmě nejznámější vrak Rudého moře Thistleghorm.

Dunraven byla paroplachetní nákladní loď postavená v roce 1873 a potopila se v důsledku kolize s útesem 22.4.1876 severně od Beacon Rock (útes Sehab Mahmúd). Loď převážela z Indie náklad bavlny. Vrak leží v hloubce 18 až 29 metrů. Lodním trupem převráceným kýlem vzhůru lze proplouvat.

Thistlegorm – nákladní loď postavená v roce 1940, potopena 6.10.1941 německými bombardéry. Loď leží na dně v hloubce 30 metrů. Nejvyšší části vraku jsou v hloubce okolo 17 metrů. Vrak je určitě nejnavštěvovanějším v celém Rudém moři. Loď je naplněna vojenským materiálem, který byl určen pro Montgomeryho 8. armádu na invazi proti Romelovi. Vnitřek lodi je také přístupný a hojně navštěvován potápěči. Množství bublin vydechovaného vzduchu však velmi nebezpečně urychluje korozi stěn a palub vraku.

Ne každý vrak má svoji známou historii, nejsou známy okolnosti ztroskotání a další podrobnosti o jeho osudu. Jedna taková loď skončila svoji pouť v blízkosti Bluf Pointu. Pozůstatky této neznámé lodi jsou označovány jako vrak u Bluf pointu.

Vrak u Bluf Pointu – zbytky trupu malé kovové lodi. V noci se v něm ukrývají hejna ryb. Díky tomu je na něm velmi zajímavý právě noční ponor. Leží v hloubce 13 až 14 m.

V Gobalské úžině se nachází ještě jeden vrak, který dosud nebyl příliš často navštěvován potápěči, Rosalie Moller.

Rosalie Moller byla nákladní loď, která ve službách Britského válečného loďstva rozvážela po Britských námořních základnách uhlí. Na vodu byla spuštěna v roce 1910. V roce 1938 byla s blížící se hrozbou Druhé světové války povolána do Liverpoolu, kde byla provedena rekonstrukce a loď pak sloužila válečnému námořnictvu. 8.10.1941 ji potopily německé bombardéry nedaleko ostrova Gubal, kde klesla do hloubky 45 metrů.

Varování: Dlouhé průniky do vraků za rámec dopadajícího denního světla mohou být bez odpovídajícího výcviku a výstroje velmi nebezpečné !

Fotografie: Michal Piškula

Pokud chcete vidět fotografie ve větším zvětšení, navštivte naši fotogalerii.
Zdroje informací:
Kolektiv autorů: Diving Guide To The Red Sea Wrecks, 1996 A.A. Gaddis & Sons,  Egypt, Luxor
Alberto Siliotti: SS Thistlegorm & Rosalie Moller, 2003, Geodia, Verona, Italy